Šikovnou drobností umožňující elegantní vyhodnocení výrazu je takzvaný ternární operátor (angl. ternary operator). Platí o něm, že vždy vrací nějakou hodnotu – jednu ze dvou. Která bude vrácena, záleží na podmínce uvedené v ternárním operátoru. Jeho syntaxe je tedy
<podmínka> ? <hodnota1> : <hodnota2>
Například:
bool isABird = true;
int numberOfWings = isABird ? 2 : 0;Do proměnné numberOfWings se uloží hodnota, jakou vrátí ternární operátor. To závisí na proměnné isABird. Když
je true, vrátí se 2, a když false, vrátí se 0.
Hodnota vrácená z ternárního operátoru se nemusí nutně ukládat do proměnné:
bool isABird = true;
Console.WriteLine(isABird ? "a bird" : "a plane");Ternární operátory se dají dokonce řetězit:
bool canFly = true;
bool isABird = false;
int numberOfWings = canFly ? isABird ? 2 : 4 : 0;Pozn.: v Pythonu má ternární operátor jinou syntaxi než u většiny jazyků:
<hodnota1> if <podmínka> else <hodnota2>