Volba čtečky čárových kódů a nastavení
Při výběru doporučuje vyhnout se CCD čtečkám a dát přednost laserovým. CCD nečtou kódy často správně a cenový rozdíl je dnes miminální a rozhodně nevyváží případné problémy. Pro propojení s Raspberry vybírejte pouze čtečky, které mají USB konektor. Čtečky RS232 nebo PS/2 konektorem jsou nevhodné.
Ruční čtečky jsou nejdostupnějším řešením. Vyzkoušený model honeywell MS5145 eclipse se dá pořídit za ceny pod 1500 Kč včetně DPH. Nejlevnější Laserové čtečky se dají pořídít za ceny kolem 900 Kč.
Často lze čtečku zakoupit včetně stojanu. To je pro kiosek vhodná kombinace, protože uživatelé nemusí čtečku brát do ruky, jen vhodně vloží načítaný dokument pod paprsek.
Stacionární čtečky jsou konfortním řešením. Umísťují se na vodorovnou podložku a díky všesměrovému čtení dokáží načíst kód kdykoli je v širokém úhlu před čtečkou. Dokument nebo průkaz stačí pomalu protáhnout před čtečkou a ta kód zachytí. Počítejte však s vyšší cenou kolem 4500 Kč. s DPH.
Nastavte čtečku tak, aby při načtení kódu vypsala číslenou hodnotu. Často se stává, že ve výchozím stavu čte místo číslic české znaky. Stačí podle manuálu nastavit jinou, nečeskou abecedu.
Zkontrolujte, že po načtení kódu vyšle čtečka enter. V textovém editoru to znamená, že každý načtený kód bude na samostatném řádku.
Ujistěte se o tom, v jakém formátu jsou v databázi knihovního systému uloženy čárové kódy. V některých případech se neukládají včetně kontrolních číslic, mají tedy 7 respektive 12 číslic. V tom případě nastavte čtečku tak, aby kontrolní číslici neodesílala.
Při použití čtečky v kiosku budete pravděpodobně chtít co nejvíce ušetřit uživatelům práci. Nemá smysl je zatěžovat tím, že budou muset pochopit obsluhu čtečky. Výhodnější bude přepnout ji do automatického řežimu, kdy neusále vysílá paprsek a čeká na kód. Jakmile se objeví v "jejím zorném poli", okažitě jej načte.